V dnešním článku pokračujeme v rozhovoru s Lucem Gabrielem, majitelem značky parfémů The Different Company, která vyrábí niche parfémy.

IGOR: A nejlepší ingredience nezaručují dobrý parfém?

LUC: Ne, rozhodně ne. Všichni parfumerové mají víceméně stejné materiály. Možná někteří mají růže, které pochází z jednoho místa, a jiní z jiného, ale to není ve výrobě parfému důležité. Všichni parfumerové mohou vytvořit parfém, který voní pěkně. Ale jen výjimečný parfumerér může vytvořit vůni, která vyvolává emoce. Takže když vůni vyzkoušíte, jste nejprve ohromeni emocemi a pak můžete určovat určité tóny nebo skupiny vůní. Toho je velmi těžké dosáhnout. Někdy uspějeme, někdy ne. Existuje nejméně desítka parfémů, které jsme nepustili ven, protože emoce nebyly správné. Parfém sám o sobě byl dobrý, ale emoce nebyly. Toto je těžká věc při výrobě parfému. Vůně musí být příjemná nejen vám, ale druhé osobě. Musí vytvářet emoce, které jsou také klíčové při nákupu parfému. Měli bychom kupovat pouze parfémy, které nám přinášejí dobré emoce. Já osobně hodnotím spoustu parfémů jako kvalitní, ale nenosím je, protože jsou pro mě prostě nevýrazné. Nemají pro mě téměř žádnou emoční hodnotu.

IGOR: To je něco, co se stále snažím zdůrazňovat v mých recenzích. Musíme rozlišovat mezi subjektivním a objektivním při analýze parfémů nebo jakékoliv jiné umělecké analýze. Když mluvíme o umění, co parfémy? Jsou umění? A pokud ano, co je dělá skvělými? Můžeme je srovnávat například se sochami? Můžeme interpretovat Michelangela, Berniniho a Donatellova slavného Davida jako podobné. Lze stejně interpretovat i parfémy, třeba s obsahem vetiveru jako podobné?

LUC: Částečně ano, ale ne úplně. U jiných uměleckých děl jsme vyvinuli pojmy a terminologii. Když pozorujeme obraz, můžeme říci, zda patří k romantismu, realismu, gotickému nebo současnému umění. Máme různé filtry, kulturní filtry, přes které filtrujeme informace. Naučili jsme se, jak je používat. V parfémovém světě především cítíme a analyzujeme. Parfém je umění, ale ne jako jiné umění, které můžeme snadno dekódovat. Největší podobnost spočívá v hudbě. Ale i hudba může být snadno dešifrována. Od raného věku si rodiče berou své děti na koncerty a „učí“ je hudbu. Nikdo nebere děti do obchodu s parfémy a neučí je rozpoznávat čichem jednotlivé tóny a rodiny vůní. Starší generace učí novou žánrům hudby, autorům, ale nikdo je neučí, kdo je Jean Claude Ellena nebo co je chypre.

IGOR: Má to nějaké následky?

LUC: Ano, obrovské. Je to dokonalá půda pro lži a podvody. A parfémové domy tuto situaci využívají. Můžeme cítit, že jejich příběhy nejsou v pořádku, ale nedokážeme to dokázat. Nemůžeme něco vynechat a říct, že to není pravda. A to nás přivádí k další velmi důležité věci u znače parfémů, což je čestnost. Když něco řekneme, je to vždycky pravda. Je to něco, co požadujeme a čem v naší společnosti trváme. Když jsme začali používat náš osmantus (vonná esence z Vonokvětky), tak se po několika letech objevil na trhu jiný osmantus, přičemž se „chvástal“ špičkovou kvalitou. Osmanthus je druh přísady, ve které je kvalita nezbytná. Dobrý osmanthus má měkké pižmové akordy, s tóny meruňky, ale není příliš sladký. Špatný osmantus je naopak velmi sladký, jako příliš sladký meruňkový džem, bez tónů pižma, také je cítit „synteticky“. Již řadu let různé značky lhaly o kvalitě a množství osmanthusu, které používají v parfémech.

IGOR: Předpokládám, že to je jeden z důvodů, proč bychom se neměli spoléhat na informace o složení parfému, které najdeme na různých internetových stránkách. Protože i když víme, že některé parfémy obsahují nějakou voňavou esenci, neřekne nám nic o její kvalitě a vůni, natož o celé parfémové kompozici.

LUC: Rozhodně souhlasím!

IGOR: Vzhledem k tomu, že denně pracujete s parfémy, vyvinuli jste si nějaký „speciální jazyk“ nebo „znaky“, s nimiž sdělujete své přání a myšlenky? Protože normální lidská mluva je velmi omezená, když se aplikuje na svět vůní a parfémů?

LUC: To záleží na tom, s kým mluvíte a na účelu rozhovoru. Když mluvím s parfumérem, tak kromě obvyklé terminologie používáme objem a barvy. Když mluvíme o nějakém parfému, často říkáme, že je svislý nebo červený, modrý. Používáme také mnoho analogií. Srovnání s každodenním životem. Když mluvíte s parfumérem, musíte být tak přímočarý, jak jen můžete být, a přesně popsat, co pociťujete a cítíte. Například špinavost je v parfému skvělá kvalita. Nebo vůně těla. Pokud chceme něco změnit, musíme to nejprve identifikovat. Musíme najít společný jazyk a důvody. To je klíč k vytvoření dobrého parfému. V situacích, kdy nemůžete nalézt společný jazyk s parfemérem, je celý projekt odsouzený k neúspěchu. Jednou jsem pracoval 4 roky s parfemérem a nakonec jsme parfém nevydali. Nakonec jsme skončili v patu, protože jsem nerozuměl tomu, co říkal, a naopak.

IGOR: Možná by parfumerové mohli vytvořit novou terminologii pro svět vůní. Nějaký parfémový Esperanto?

LUC: Pro lidi, kteří si v tomto byznysu nevydělávají na živobytí, je to velmi těžké. Někdy je velmi obtížné odklonit se od vašich osobních dojmů a objektivně přistupovat k parfému. Možná až příliš mnoho „parfémových pojmů“ pochází od těch, kteří parfémy vytvářejí. Ve většině případů vytvářejí lepší příběhy o parfémech, než samotné parfémy.

IGOR: Jsem s tím obeznámen. Právě letos se objevilo tolik nových, ale podobných vůní, téměř totožných. Jako kdyby byly vytvořeny stejným parfumérem. Byl jsem šokován, když jsem zjistil, že většina z nich jsou opravdu výtvory stejného „nosu“.

LUC: Není to jejich vina, alespoň ne úplně. Je to chyba klienta. Měli by vědět, co je na trhu. Měli by vědět, zda se ukázaný vzorek podobá některým jiným, již dostupným na trhu. Ale ne. Pravděpodobně ani nemají čas to zjistit. Takže břemeno padne na parfumérera, který by se alespoň měl pokusit udělat vůni, co není podobná jiné, kterou dělal předtím. Nebo vůni, co je v současné době na trhu.

IGOR: Ale i tak je lidé kupují …

LUC: Bohužel lidé kupují spoustu věcí. Jak v designeru, tak i v niche. Mluvil jsem se svým kolegou, který je zároveň majitelem parfémové značky. Říkal mi, jak „vytváří“ parfémy. Posílá hrubou strukturu výrobci parfémů a na oplátku mu on pošle vzorky, které rezonují s jeho strukturou. Vybere nějaký vzorek, který se mu zdá nejlepší a pouští se výroby. Moje otázka je, jak může pak tvrdit, že vytvořil něco nového? Tento parfém by mohl být snadno zaměněn za jiný parfém, který již byl před několika lety vyroben a představe. Měli bychom se snažit nabídnout vždy něco nového a jiného. A teprve potom můžeme vytvořit příběh kolem vůně nebo balení. Vůně je důležitá.

IGOR: Jaké jsou limity ve světě parfémů a kdo je vytváří?

LUC: Limity nejsou technického charakteru. Každý rok jsou k dostání nové materiály. Což znamená nové kombinace a nové parfémy. Z tohoto hlediska neexistují žádné limity. Nicméně ve skutečnosti limity existují.

IGOR: V našich myslích?

LUC: Ano, přesně! Limity nejsou v tom, co můžete udělat, ale v tom, co si dokážete představit. Jediné limity, které limitují parfuméry, jsou elegance a nositelnost. Všechno ostatní závisí na jejich představivosti.

Zdroj:

Scentertainer: Blog about perfumes [online]. Belgrade, 2017 [cit. 2017-11-21]. Dostupné z: http://scentertainer.net/en/