„Je rok 1978, pár týdnů před vánoci a já a moje babička stojíme před pultem Elizabeth Arden v nákupním domě Bonwit Teller a babička si kupuje pudr. Moje babička, žena menšího vzrůstu s norkovým kloboukem – ráda klábosila a chodila na nákupy. Zatímco babička s nákupní asistentkou pobírá, zda zvolit růžový či béžový pudr, já jsem putovala k dalšímu pultu. Jsem příliš malá na to, abych se starala o obličejové pudry, ale ne příliš malá na to, abych prozkoumávala obsahy láhví parfémů, které byly na všech pultech vystavovány na předním místě.
Je velká šance, že se v tomto obrovském prostoru, který voní květinami, trávou, rtěnkami, vanilkou a pudry, ztratím. Zvedám láhev parfému Blue Grass a netuším, že je tato vůně poctou státu Kentucky, kde má Elizabeth Arden úspěšnou koňskou dostihovou stáj. Elizabeth Arden patří k jedné ze tří velkých amerických kosmetických značek, které dominují v obchodních domech. Elizabeth Arden, Helena Rubinstein a Estée Lauder – pomalu způsobují převrat, formují toto odvětví a stávají se americkými institucemi.
„Americký parfémový průmysl byl postaven na silném chyprovém základu“
Tento impozantní základ je v americkém prostředí typický již po desetiletí technologických inovací. Zákazníkům voní – jsou silné, asertivní a úměrné úsilí a ambicím jejich tvůrců. Spoustu let mě ani nenapadlo nad tím přemýšlet, ale časem mi došlo, že většina amerických parfémů má chyprový základ. Výraz „americký chypre“ si představuji jako vůni založenou na odvážných tónech kůže, pačuli a mechu (dobrý příklad je Azurée od Estée Lauder), která není tak jemná a uhlazená jako francouzské vůně téže doby. Existuje jakási podobnost mezi americkými vůněmi a americkým automobilovým průmyslem – obojí se řídí heslem: větší je lepší. Je doba neomezeného optimismu a možností a americká parfumerie to odráží.
Beauty oddělení v nákupním domě Bonwit bylo speciální – plné ticha a elegance. V mých mladých očích tam vše vypadalo jako z filmů – jako kdyby tam byli lidé filmovými hvězdami. V roce 1978 se kosmetická značka velikána Charlese Revlona dostala do drogérií – kde dnes můžeme najít její známé parfémy jako například Aquamarine, Intimate, Moon Drops a Ciara. Vůně Charlie se dočkala obrovského úspěchu. Značka také přišla s uvedením květinové Norell – první „niche“ vůně.
„Okouzlující žena a dívka od vedle“
Vůně Norell je květinově chyprová vůně karafiátu, představuje jakýsi odraz městského kouzla. Naproti tomu vůně Heleny Rubinstein – Heaven Sent představuje jemnou, ale zároveň drzou romantiku, která se hodí pro mladou „dívku od vedle“, která si čte časopis Seventeen Magazine a má stejně mladého přítele. Blue Grass od Elizabeth Arden je stále jednou z neoblíbenějších, ale za pár let ji nahradil obrovský bestseller Red Door – pojmenována po vstupu do salonu Arden na Fifth Avenue. (Voní jako masivní květ růže a jasmínu a stane se jakousi „energetickou vůní“.)
Moje babička i moje matka (a jejich přítelkyně) však nosí parfémy Estée Lauder. Lauder utrácí obrovskou částku za reklamy a svou značku pevně umístila na Park Avenue. Její přepychové kampaně, která představila modelka Karen Graham, jako kdyby ukazovaly životní styl, který si většina jejich zákazníků může představit pouze prostřednictvím reklam. Interiéry vystavují dobový nábytek a starožitnosti a exteriéry vypadají, jako by patřily pozemkové šlechtě – a Lauder se dostala na vrchol amerického kosmetického trhu prodejem dvou věcí: životního stylu a osobního servisu. Její parfémový triumf spočívá v představení mistrovských vůní a jejich uvedení do okouzlujícího prostředí.
Rok 1978 byl pro vůně značky Lauder obzvlášť dobrý. Parfém White Linen, který se stane bestsellerem, debutuje jako součást tria známého jako „New Romantics“. Cinnabar – původně vedlejší vůně původního parfému Youth Dew se stane velice známým. Starší vůně značky se ale stále prodávají velice dobře. Estée je jednoduše nejnošenějším parfémem zahradního klubu mé babičky, dále pak Alliage/Aliage (první „sportovní a chyprová vůně“) a Azurée (také chyprová vůně). Všechny vůně, které používá má matka a babička (a ženy v jejich okolí) jsou americké.
„Zbytek večera strávený ve Studiu 54“
Dostala jsem povolení použít platební kartu své matky, pravděpodobně na nákup zimního kabátu. Místo toho jsem si však koupila parfém Halston od značky Halston. Halston je vůně „disco éry“ – jedná se o chyprovou vůni navrženou Elsou Peretti, návrhářkou šperků.
Parfémy od značky Halston jsou odvážné a jasné! Takové, jaké parfémy mé babičky a matky nejsou. Voní mi trochu metalicky, jako měď. Voní mi, jako by byly květiny ponořeny do mědi. Můj zájem o vůně se tedy od této chvíle soustředí na Halston, dokud se o pár let později nedostanu k velkým francouzským značkám. Jsem na Halston sice příliš mladá, ale nechci mít nic společného s parfémy jako Baby Soft od Love.
Moje babička na mě zvedne obočí, když konečně zase putuju zpět k pultu Arden, kde právě skončila velká diskuze. Nic ale neříká a jednoduše si natáhne své kožené rukavice. Později, nad horkou čokoládou se na mě podívá a úzce přimhouří oči a říká, že pokud se budu chovat dobře a nebudu obvolávat chlapce po telefonu, mohla by mi přenechat svou láhev parfému Apple Blossom, kterou ji dal dědeček k výročí a kterou nikdy nepoužila.
Od toho dne jsem naprosto podlehla parfémům.“
Zdroj: Bois de Jasmin: a Primer on Sensory Pursuits [online]. Brussels, Belgium: Bois de Jasmin, 2017 [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://boisdejasmin.com/