„Na začátku by bylo dobré říci, že snad neexistuje vůně, která by neobsahovala alespoň jednu pižmovou složku. Síla pižma vylepšovat, vyvážit, fixovat a zdůrazňovat skladby bez přidání těžkého akordu je výjimečná. Žádná další složka nemůže konkurovat pižmu, pokud jde o jejich popularitu a všestrannost. Pižmo tvoří podstavec, na kterém spočívá celá kompozice vůně. Vnáší smyslnost a teplo i do nejjednodušších kompozic a existuje mnoho vůní založených pouze na pižmu.
Termín pižmo se v parfumerii vztahuje nejen na specifické přísady, ale také na abstrakci komplexních vůní přírodního pižma, které se pohybují od bujné, sladké a prašivé až po fíkovou, zvířecí, kožovitou, pikantní a dřevnatou. Jak Philip Kraft poznamenává ve svém velkém přehledu o pižmech, „čím více se studuje jeho charakter (přirozená pižmová tinktury), tím se stává kontrastující, živější a oscilační: odpudivě atraktivní, chemicky teplý, voskovitý, zemitý prášek, mastně čokoládový, štiplavý, kožovitý, pryskyřičný, pikantní, fíkovitý, suchý, ořechový a dřevnatý“. Abstrakce těchto komplexních dojmů zní „teplé, sladké, práškové a smyslné“, to je to, co si lze představit, kdykoli se zmíníme o „pižmové“ složce.
Historie pižma je stará a je zmíněná v mnoha starověkých textech. Starověké muslimské mešity byly údajně postaveny z malty, do které se přidávalo pižmo. Když slunce svítilo na budovu, byl vzduch naplněn krásnou vůní. Přirozeným pižmem (často označovaným jako Tonkin pižmo, a to proto, že za nejkvalitnější pižmo se považuje Tonkin pižmo z Tibetu a Číny) je vysušený sekret z žaludku Kabara pižmového (Moschus moschiferus L.). Ten obývá oblast daleko na severu u jezera Bajkal. Náklady na pižmo byly vždy velice vysoké, jelikož je potřeba čtyřiceti zvířat na výrobu kila pižma. V roce 1979 se Kabar pižmový stal chráněným Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a význam přirozeného pižma klesal. Navíc, ještě před podpisem CITES, bylo přirozené pižmo nahrazováno syntetickými pižmovými aromatickými chemikáliemi, které nabízejí nejen etické řešení, ale byly také nákladově efektivnější.
Kabar není však jediným přírodním zdrojem pižmových sloučenin. Olej ze semen Ambrette (Ibiškovec pižmový), galbanový olej a olej z kořene Anděliky lékařské umožňují izolaci prvků, které mají pižmový charakter. Jean-Claude Ellena přinesl účinek těchto olejů své vůni Angeliques sous la pluie pro Frédéric Malle Editions de Parfums.
Objev prvního syntetického pižma je výsledkem výzkumu výbušnin. V roce 1888 Albert Baur při hledání nových výbušnin zaznamenal, že produkt reakce trinitrotoluenu (TNT) a terc-butylhalogenidů vyvolával příjemnou vůni. Musk Baur se stal prvním syntetickým pižmem, zařazeným pod kategorii nitro pižmo (nitro musk). V roce 1894 vyprodukoval Musk Ketone, o němž se říkalo, že připomíná přírodní pižmo a docela nedávno se stalo nejoblíbenější parfémovou ingrediencí. Nitro pižma (Musk Xylol, Musk Ketone, Musk Tibetene, Musk Ambrette, Moskene) mají teplou, práškovou vůni s jantarovou a zvířecí vrstvou. Smyslové teplo Musk Ketone stejně jako dalších nitro pižem proniká základem Chanel No. 5 (z roku 1921) a mnoha dalšími vůněmi z tohoto období. Půvabný květinový tón Musk Ambrette dal charakter vůni Nina Ricci L’Air du Temps (z roku 1948). Když byla v roce 1981 stáhnuta z trhu, přeformulování vůně narazilo na různé problémy, protože pižmo nebylo snadné nahradit.
Nitro pižma se v 80. letech minulého století začaly z trhu stahovat, nejen kvůli nebezpečí spojenému s jejich výrobou, ale také kvůli nedostatku stability. Novou skupinou pižem byla polycyklická pižma (Phantolide, Celestolide, Traesolide, Tonalide, Galaxolide), a makrocyklická pižma (Habanolide, Thibetolide, Globalide, Velvione). Různá moderní pižma jsou v parfumerii stále důležitější (Helvetolide, Nirvanolide a Muscenone). Tento seznam je sotva vyčerpávající a poukazuje pouze na neuvěřitelnou rozmanitost mezi syntetickými pižmy, která potvrzuje popularitu těchto aromatických chemikálií.
Ovocnou stranu pižem zkoumá L’Artisan Parfumeur při tvorbě vůně Mûre et Musc (1978) a jeho sladší, bohatší variantu Mûre et Musc Extrême (1993). Přidáním bobulových tónů zdůrazňuje ovocnou tonalitu pižma, což vede k harmonické kompozici. Woody a ovocné akcenty jsou další složky pižma Moxalone, spolu s jiskřivým grapefruitem a akordy červeného rybízu je můžeme obdivovat ve vůni Yves Saint Laurent Baby Doll (1999).
Světelná svěžest, zdůrazňovaná kovovým nádechem, činila některá pižma jako Habanolide a Globalide obzvláště populární. Tyto pižma jsou někdy označována jako bílá pižma. Moderní bílá pižma byla nejprve použita Albertem Morillasem ve vůni Emporio Armani White for Her (2001). Kombinace různých bílých pižem v této vůni zkoumá její elegantní čerstvý aspekt, aby kompozici poskytla jemnou průhlednost. Emporio Armani White ozdobí ledovcový chlad pižma se sladkou mandarinkou, kořenem zázvoru a zelení černého rybízu, listů fíků a máty. Kromě toho se bílá pižma objevují ve vůních jako Thierry Mugler Cologne (2002), J.Lo Glow (2002) a Serge Lutens Clair de Musc (2003). Habanolidová horkost dodává eleganci gurmánské sladkosti ve vůni Christian Dior Hypnotic Poison (1998).
Funkční výrobky ovšem patří mezi největší spotřebitele syntetického pižma. Vzhledem k tomu, že pižma se velice dobře vsakují do textilních látek, tak několik pižmových látek vstoupilo do jemné parfumerie až poté, co se stalo oblíbeným změkčovadlem tkanin. Galaxolid je jedním z těchto příkladů. Tento druh pižma nalezneme ve vůni Estée Lauder White Linen (1978), kde bylo použito v koncentraci 20%. Jeho charakteristické sladké a prachové teplo proniká také vůní Lancôme Trésor a Caron Parfum Sacré.
V kompozicích jemných vůní se obvykle objevuje koktejl různých pižem a to kvůli tomu, že anosmie k pižmům je extrémně rozšířená, a to dokonce i mezi parfuméry.
Hledání nových odrůd pižma stále pokračuje a náš přehled by měl být považován spíše za špičku ledovce.“
Zdroj:
Bois de Jasmin: a Primer on Sensory Pursuits [online]. Brussels, Belgium: Bois de Jasmin, 2017 [cit. 2017-12-05]. Dostupné z: https://boisdejasmin.com/
