„V tomto článku přemýšlíme o jednom z nejlepších vedlejších účinků parfémového hobby – schopnosti představit si vůně.
Seděla jsem na meditačním polštáři, nohy zasunuté pod stehna, ruce v klíně, rovná záda. Ve vzdušné meditační hale v Cambridge bylo ticho, s výjimkou příležitostného šustění jiných meditujících kolegů, kteří se posunuli do správné meditační pozice.
Během několika posledních let jsem byla v tomto středisku několikrát, ale nebyla jsem oddaným meditačním praktikem. Někteří lidé mylně věří, že meditace je uklidňující (obvykle ti, kteří příliš nemeditují). Ve skutečnosti je meditace těžká a tvrdá. Snažíte se soustředit svou mysl na dech nebo nějaký jiný předmět pozornosti, jen abyste se nechali unášet do myšlenek, představ a snění. Součástí meditační praxe je naučit se počítat s náhodnými myšlenkami, které se objevují ve vaší hlavě. Musíte být detektivem příliš zaneprázdněné mysli.
Ale dnes mi přišlo na mysl něco nového – ne myšlenka, ale vůně. Velmi specifická vůně: Diptyque Eau de Lierre. Neaplikovala jsem si žádný parfém, kvůli politice, že do meditačního centra můžete vstoupit pouze bez vůně. Ale byl tady, jako by se vůně ve skutečnosti linula do mého nosu. Měla výrazný tvar a charakter, směs vodnaté zelené a ostré papriky. Bylo to jako obraz lidské tváře.
V té době jsem byla jen pár let ponořena do svého „parfémovém koníčku“. Zkušenosti mě přiměly uvědomit si, jak učení o parfémech mění můj mozek, stejně jako mění mozek učení se nového jazyka. Nyní jsem měla „myšlenky“, které byly plně realizovány konkrétními vůněmi. Od té doby mi do mysli často vklouzla vůně a někdy si jen svou vůli dokážu představit konkrétní parfém.
Perfumisté se často zaměřují na svou schopnost rozpoznat vonné akordy a tóny a analyzovat parfémy. Ale stejně zajímavá je naše schopnost představovat si vůně, i když nejsou pod našimi nosy. Je to jedna z výhod tohoto koníčku – můžete si začít pamatovat, představovat si a myslet v kontextech parfémů.
Perfumér Edmond Roudnitska jednou napsal, že pokud máte rádi ženu, která nosí vůni Arpège, a poté, o několik let později, uslyšíte její jméno, „vyvolá vaše mysl konkrétní formu a vůni tohoto parfému, stejně rychle, jako kdybyste měli láhev přímo pod nosem.“ „Ve skutečnosti vědci tvrdili, že pro většinu lidí je velmi obtížné nebo nemožné představit si vůni.“
Výjimkou jsou parfémové a vonné látky. V knize What the Nose Knows: The Science of Scent in Everyday Life (Co nos zná: Vědecké vůně v každodenním životě), vědec Avery Gilbert, který se zabývá vědeckým přístupem k vůním, popisuje, jak spolu s kolegy vyvinuli test čichových mentálních obrazů přizpůsobený podobným psychologickým testům vizuální představivosti. Zjistili, že parfumérové mají živější představy o vůních než ostatní lidé. Nedávná studie francouzských vědců zjistila, že dokonce i studenti parfumérie mají ve svých myslích velké potíže vyvolávat si obrazy vůní ve srovnání s profesionály.
Když si představujeme vizuální obrazy, aktivujeme část mozku zapojenou do vizuálního vnímání, jako bychom znovu prožívali zážitek z vidění. Studie našly důkazy, že čichové centrum mozku se aktivuje, když si lidé představí pachy, což zvyšuje možnost, že existuje stejná schopnost, ale je třeba ji zlepšit praxí. Moje doporučení: v průběhu času studujte některé začínající perfumisty, abyste zjistili, zda jejich čichové fantazie kvetou.
Když vám vůně vklouznou do hlavy, dokážete si je představit? Myslíte si, že se tato schopnost se postupem času zlepšila?“
Zdroj:
Bois de Jasmin: a Primer on Sensory Pursuits [online]. Brussels, Belgium: Bois de Jasmin, 2017 [cit. 2017-12-05]. Dostupné z: https://boisdejasmin.com/