„Lauren, která se profesionálně věnuje hodnocení vůní, sdělila své poznatky o tom, co nás nutí vnímat některé pachy jako nepříjemné.

Můj pes voní jako slané krekry: bílé těsto, dotek kvasnic a sůl. Vůně mého psa, i když možná nečekaně, není úplně nepříjemná a je vlastně docela vhodná. Historicky se mi nikdy nelíbila vůně slaných krekrů – vyvolávala úzkostné vzpomínky na to, jak jsem trpěla nemocemi žaludku – ale dnes vdechuji slanou vůni mého psa a jsem naplněna veškerým světlem a sladkostí, kterou můj malý tvor vyzařuje. Ať už je moje spojení s aroma jakékoli, vyvolává to otázku: Jak může můj mazlíček svou vůní připomínat krekry?

Ukazuje se, že mnoho věcí, se kterými denně přicházíme do styku, ve skutečnosti sdílejí chuťové a vonné látky. To vysvětluje, proč pro mi velká rajčata, pokud jsou nezralá, chutnají jako ryby, nebo proč, když jsem se probudila a cítila lákavou vůni z kuchyně mé babičky, nedokázala jsem určit, zda se vaří káva, smažená slanina nebo obojí – slanina a káva mi voní velmi podobně.

Lidé mi říkají, že to tak nemůže být, že mám jen tyto věci spolu spojené, protože káva a slanina jsou často podávány současně. V reakci na to jsem se zmateně zamračila, protože jsem vždy věřila svému čichu. V minulém zaměstnání, když jsem vytvářela vůně, které připomínaly „čerstvě uvařenou kávu“ a frustrovala jsem jak parfuméry, tak klienty tím, že jsem někdy slepě označovala tyto „kávové“ vůně, za vůně „pečeného masa“.

Právě káva je jedním z největších potěšení v mém životě, ale mám přítele, který ji odmítá konzumovat – i kapku, protože mu její vůně příjde zcela odpuzující a přirovnává jí k „páchnoucím nohám“. Mně káva nikdy nevoněla nijak nepříjemně, moje životní zážitky rozšířil až můj pes, když onemocněl. Jednoho večera, když jsem se vracela do svého bytu po dlouhém pracovním dni, okamžitě mě přivítala příjemná, ale alarmující vůně tmavě pražené kávy. „Kávou“ se ukázaly být různé tělesné tekutiny z nemocného štěněte, což mi znemožnilo vařit nebo pít kávu několik dní. Tehdy mi připadalo, že nelze popřít silné spojení mezi věcmi, které považujeme za vhodné ke spotřebě a užíváme si je a látkami, kterým se vyhýbáme a nikdy je nechceme konzumovat. Mohlo by to být opravdu všechno stejné?

Článek, který se objevil v září 2013 v časopisu Scientific American mi nakonec potvrdil to, co můj nos celou dobu „tušil“: stejné sloučeniny lze nalézt v mnoha různých potravinách, v širokém spektru toho, co různí lidé mohou klasifikovat jako pozitivní nebo negativní. Jak se ukázalo, káva a pražené hovězí maso sdílí více než 100 různých aromatických látek. Takže nešlo jen o mou asociaci „snídaně“, která bránila mé schopnosti odlišit kávu od slaniny. Ve skutečnosti cítím ty stejné molekuly v obou!

Když takto uvažuji o vonných látkách, je obtížné mít pouze pozitivní nebo negativní spojení s jedinou látkou, protože stejné sloučeniny jsou ve věcech, které jsou jak chutné, tak méně chutné. Jednou jsem četla, že někde se roky bojuje o vyvinutí „smradlavé bomby“ pro odpuzování. Když jsem ale žila v Japonsku, sledovala jsem, jak můj nadřízený zkřížil oči a málem musel zmizet kvůli „strašlivému“ zápachu, když jsem šťastně hltala jedno ze svých oblíbených jídel – kozí sýr.

Je jasné, že to, co vás na jednom muži odpuzuje, může být lahodné na jiném muži. Jaké jsou příklady z vašeho vlastního života?“

Zdroj:

Bois de Jasmin: a Primer on Sensory Pursuits [online]. Brussels, Belgium: Bois de Jasmin, 2017 [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://boisdejasmin.com/

Astor Market demonstruje kafe, cca. Mezi lety 1910 a 1915, George Grantham Bain Collection (Kongresová knihovna). Žádná omezení autorských práv.